Integrovaná produkce - historie vzniku, cíle

Integrovaná produkce (IP) je historicky úzce spjata se vznikem integrované ochrany (IO). Koncept IO je starý bezmála půl století a za tuto dobu prošel složitým vývojem. Myšlenka IP se v mnohém shoduje s produkcí ekologickou.

Pro porozmění principům a problematice IP je nutné vysvětlit některé pojmy a zmínit se o její historii. V názvu "integrovaná" je skryt záměr vytvořit pěstitelský systém, v němž jsou jeho jednotlivé prvky účelně propojeny (integrovány). Vizuelně si můžeme takový celek představit jako "puzzle" (viz. obr.). Počátek existence a rozvoje integrované ochrany (IO) a integrované produkce (IP) je spojen se vznikem IOBC(International Organisation for Biological and Integrated Control) v roce 1956. Strategie IO (Integrated Pest Management-IPM) byla formulována na počátku 70. let. K tomuto vývoji došlo v souvislosti s vystřízlivěním, které následovalo po nekontrolované chemizaci zemědělství v prvních desetiletích po 2. světové válce. Odborná i laická veřejnost si v té době začala hlouběji uvědomovat nebezpečí, která v sobě používání pesticidů skrývá.

V rámci strategie, od počátku zaměřené na minimalizaci používání pesticidů, byla IO definována jako "systém využívající všech dostupných ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelných metod, jehož cílem je udržení škůdců pod prahem škodlivosti za maximálního využívání přirozených regulačních faktorů". Na IO bezprostředně navazuje tzv. integrovaná produkce (Integrated Production=IP, pro ovoce Integrated Fruit Production=IFP). Integrovaná produkce je "ekonomicky funkční pěstitelský systém, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a zdraví člověka". Je logické, že IP tvoří pěstitelský a technologický rámec pro optimální uplatnění prvků IO.

Vývoj IO/IP v ovocnářství

Zavádění principů IO do praxe bylo závislé na možnostech, které poskytovaly výsledky výzkumu a dostupnost vhodných biopreparátů či metod ochrany. Vývoj IO/IP, jež se v základu opírá o využívání chemických přípravků, můžeme od jejího vzniku až po současnost rozdělit na několik etap.

1) Období usměrněné chemické ochrany. Vypracovány byly metody signalizace, přesnějšího stanovení termínů ošetření, monitoringu a využívání prahů škodlivosti. Zavádění těchto systémů umožnilo redukovat pesticidní (zejm. insekticidní) zátěž a zvýšit efektivnost ochrany.
2) Zavádění T. pyri a B. thuringiensis. Uplatnění dravého roztoče představovalo geniální řešení problémů v ochraně sadů proti sviluškám. V souvislosti s introdukcemi dravého roztoče došlo k zákazu používání většiny pyrethroidů v IO (nyní povolen pouze etofenprox). Jako slibné se jevilo mnohostranné využití B. thuringiensis v sadech. Další rozvoj IO se v této době jevil optimisticky.
3) Období selektivních insekticidů. Další vývoj IO určován nabídkou chemických přípravků, jež zůstávají základem systému. Snaha o zmírnění ne zcela příznivé situace řešena zaváděním insekticidů selektivního charakteru (inhibitory tvorby chitinu, regulátory růstu, aphicidy, akaricidy) se specifickým účinkem proti vybraným skupinám škůdců. S rozvojem IT se dále zdokonaluje systém signalizace. Zároveň se objevují některé potíže v ochraně; vyvíjena snaha je eliminovat. V zahraničí se v širokém měřítku využívá CpGV a metoda dezorientace.
4) Období minimalizace rizik chemické ochrany. S nárůstem problémů v ochraně a se zvyšujícím se tlakem na zdravotní bezpečnost produkce začínají být systematičtěji řešeny tyto otázky: a) vedlejší účinky pesticidů na přirozené nepřátele, b) rezistence organismů k přípravkům a c) rezidua pesticidů. Z metod šetrných k životnímu prostředí běžných v zahraničí se konečně i na našem trhu objevuje CpGV, metoda dezorientace a další. Tyto přípravky jsou do systému ochrany postupně zařazovány. Potenciál který v sobě myšlenka IP skrývá, však stále na plné využití čeká.

Aktuální situace v IP a její budoucnost

Více polovina výměry našich sadů je v současné době zahrnuta v integrované produkci, která tak představuje nejrozšířenější pěstitelský systém. Od 90. let minulého století je rozvoj IP úzce spjat s činností SISPO a s aktivitami výzkumu. Kde se nyní IP nachází a kterým směrem je třeba se ubírat? Zkusme na tyto otázky alespoň zčásti odpovědět.

Významným fenoménem formujícím vývoj IP jsou v posledním desetiletí dotační tituly. Finanční podpory čerpané z různých zdrojů umožnily pěstitelům nejen ekonomicky zvládat komplikované postavení na trhu, ale také přispěly k modernizaci technologie, investicím do obnovy výsadeb a dalším pozitivním změnám. Na druhé straně došlo rychlým vzrůstem členské základny SISPO a zájemců o IP k exponenciálnímu nárůstu administrativy. Ta v posledních letech částečně zastínila i úsilí o prosazování biologických metod ochrany a potřebný rozvoj s akcentem na mimoprodukční funkci zemědělství.
Strategie do budoucna: Nezbytná je paralelní podpora jak integrované, tak ekologické produkce a zejména konsensus obou zdánlivě odlišných směrů. Synergismus obou pěstitelských systémů můžeme vnímat ze dvou úhlů pohledu: 1) transfer pěstitelské preciznosti z IP do OP s cílem zvýšit ekonomickou efektivnost OP, 2) Recipročně, na základě zvládnuté vitální technologie ochrany v OP, podpořit proces "ekologizace" IP. Úlohou sdružení BioSad je ve spolupráci s ovocnáři, výzkumem, OU, SISPO a dalšími zúčastněnými subjekty tyto cíle postupně a citlivě ve vztahu k existenční situaci a technologickým možnostem ovocnářů, prosazovat.

[Zpět na začátek stránky]